Květen 2015

Osudová setkání

10. května 2015 v 22:45 | Jana Čechová |  Výplody vycházející z mé hlavy
Láska není něco, co si můžeme koupit, láska buď je a nebo schází. Pokud někoho skutečně milujeme, pak bychom měli mít pocit, že pro něj chceme dýchat..

Je to pocit, který když je nám oplácen druhou stranou neustále se zvětšuje a náš život obohacuje. Dělá svět krásnější a dokáže v nás probudit něco, o čem jsme dříve třeba ani neměli ponětí. Lidská duše je lehko zranitelná, ale i když nám nějaký vztah nevyjde a srdce bolí, člověk by neměl přestávat milovat, neboť na pravou lásku se vyplatí počkat...
Láska v nás probouzí potřebu být s milovanou bytostí co nejvíce. Ne vždy je nám to však umožněno, o to víc si ale těchto intenzivních a vzácných chvílí dokážeme vážit a těšit se na ně.

Láska nám však vždy nepřináší jen radost a potěšení, ale kolikrát díky ní uroníme nesčetné množství slz. Ne vždy je totiž opětovaná a právě taková láska dokáže zabolet nejvíc. Z vlastní zkušenosti mohu říci, jak moc dokáže člověku ublížit a ranit ho na duši. Má první láska byla právě ta neopětovaná. Spousta lidí tvrdí, že čas všechno zahojí, že nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř, ale jsou jizvy, které s Vámi zůstávají po celý život...

Bylo to jako když se člověku zastaví srdce a najednou se nemůže ani nadechnout. V jedné sekundě jsem ztratila člověka, který pro mě znamenal všechno, pro kterého jsem žila a všechny představy o lásce byly najednou pryč. Pro 15 letou holku strašná představa, pro okolí nepochopitelné a úsměvné.

V jednom okamžiku jsem najednou měla pocit, že už pro mě život ztrácí význam. Cítila jsem, že už se nedokáži znova nadechnout, že to všechno, pro co jsem žila najednou odešlo a já jsem tu sama. Nevnímala jsem lidi kolem sebe, soustředila jsem se jen na tu obrovskou bolest, která se slovy popsat nedá. Ta bolest vystřelovala do mého srdce a dala by se přirovnat - jako kdyby Vás někdo bodnul nožem. Z sebevědomé holky se najednou stávala duševní troska, která svá pubertální léta přežívala, místo aby si je užívala. Bylo to jako vězení ze kterého se nemůže dostat ven, snažíte se utéct, ale jste příliš uzamčení.

Proč ale toto vlastně píši. Chtěla bych poukázat na to, že i po špatných zkušenostech může přijít něco, co Vás znovu přiměje milovat. Má životní inspirace, vzor lidkosti v podobě Báry říká, že i na těch nejvíc špatných věcech si musíme najít něco pozitivního a to, když se naučíme hledat, bude nám báječně. Dlouho jsem se nad touto větou, která zazněla z její úst zamýšlela a dnes se jí i řídím. :-)

Vše, co se děje má svůj důvod a já vím, že to, co se mi přihodilo se stát mělo. Byla to zkušenost, která mi toho hodně vzala, ale ještě více dala. Lidé většinou po nějaké silné citové bolesti tvrdí: ,, Nikdy jsem ho neměla potkat. '' Myslím si, že tato slova jsou zbytečná, neboť i ta největší bolest nás dokáže obohatit a my jsme zase o něco zkušenější.

Mně osud poslal do cesty člověka, který přišel, aby mi pomohl. Když už jsem si zakázala se do někoho zamilovat, přišel on a přesvědčil mě, že klíč od mého srdce patří právě jemu. Každý den mě nutí se do něj zamilovávat víc a víc a to i přes to, že je několik kilometrů ode mě. Lidé mi říkají: ,, Neblbni, vždyť si můžeš najít někoho s kým budeš moci být pořád. '' Ale já vím, že i kdybych měla čekat x let na to, až budeme spolu, vyplatí se počkat, neboť ON JE OPRAVDOVÁ LÁSKA MÉHO ŽIVOTA...

A tímto chci říci jediné: ,, Děkuji za tu zkušenost, kterou mi život připravil. '' Nebýt obrovského zklamání, asi bych si nikdy nedokázala tolik vážit toho, co mám teď.






Maminko, miluji Tě!

10. května 2015 v 7:00 | Jana Čechová |  Výplody vycházející z mé hlavy

Ahojky, protože je dnes DEN MATEK, tento článek pověnuji mé úžasné mamince, která mě doprovází po celý můj život. O této dámě mluvím vždy s velkou úctou, neboť si jí moc vážím a znamená pro mě nejvíc na světě.

Řeč doteky

9. května 2015 v 23:52 | Jana Čechová |  Výplody vycházející z mé hlavy
Ahojky, tento článek bych chtěla pověnovat něčemu, co je pro mě v životě moc důležité a to jsou doteky. Doteky, kterými se dá vyjádřit daleko více, než slovy. Jsou nedílnou součástí mého života. Lidé se od sebe odlišují vzhledově, ale i chováním. Každý z nás je jiný a právě to nás dělá jedinečnými. Někdo se svému okolí představuje jako drsňák, protože má strach odhodit svou masku. Chování lidí nezávisí jen na povaze, ale také na zkušenostech. Ale určitě mi dáte za pravdu, že i ten největší drsňák potřebuje cítit, že je milovaný. A to je právě to, co já potřebuji.

Štěstí pro mě nespočívá v tom, že budu jezdit v bmw, či si kupovat ty nejdražší značky, protože mám peníze, šťastná jsem tehdy, když cítím, že jsem milovaná. Mám radost, když můžu někoho chytit za ruku a říct mu, že jsem tu s ním - nikoliv slovy.
Mám to štěstí, že mám možnost nejen doma, ale i v nemocnici, kde pracuji přenášet na lidi svou energii, kterou čerpám mnoha způsoby. A i když mám jako každý někdy den, kdy mě nic nebaví a náladu mám pod psa, snažím se být pro lidi přínosem pozitivní energie. A není krásnějšího pocitu, než když cítím, že to ti lidé vnímají a cítějí to, co se snažím do nich dávat. Lidská mysl je neuvěřitelná a co může s člověkem udělat jen obyčejné pohlazení je neskutečné..

Nešetřeme s ženskými zbraněmi

8. května 2015 v 21:47 | Jana Čechová |  Výplody vycházející z mé hlavy
Každá z nás má své ženské zbraně, které když se nebojí ukázat, chlapi jdou do kolen. U někoho jsou to oči, u dalšího zase ňadra, je to individuální. Když se podíváte na ženu, líbí se Vám třeba právě protože má přednosti v oblasti partií, které uznáváte a oceňujete. Ale řekněte sami, když vidíte krásně oblečenou ženu, určitě jí věnujete více pozornosti, než ženě, která má sice hezké kousky, ale neumí je sladit. Spousta lidí se domnívá, že hezké kousky oblečení najdou jedině ve značkových prodejnách, či v obchodech, kde se cena trička pohybuje okolo 600 Kć a výše. Je to blbost! Jsem zastáncem toho názoru, že pokud se mi něco líbí a cítím se v tom pohodlně, je jedno jestli je to za 100 Kč či za 500. Oblečení musí být pohodlné, na první pohled pěkné a jeho cena se neodvíjí od kvality. :-) Ženy jsou většinou známé tím, že rády nakupují. Některé dokonce dokáží strávit v obchodech několik hodin, což je pro mě nepochopitelné, protože já nakupuji stylem: ,, co mě nezaujme na první pohled, to neberu. '' Kouknu, vyzkouším a koupím. A jak to máte vy? Myslím si, že každá z nás se chce líbit. A proto nezanedbávejme samy sebe a ukažme krásu, která se skrývá v každé z nás.

Toto téma je pro mě velice zajímavé, protože ženskost je sama o sobě zajímavá a je škoda, když se na ní zapomíná. A že pěkné kousky opravdu nespočívají jen v tom, kolik za ně zaplatíte se můžete přesvědčit na následující fotografii.

Toto tričko mě zaujalo pro svou jednoduchost. Když nevíte, co na sebe, vždycky Vás zachrání, protože se dá zkombinovat skoro se vším. Pořídila jsem ho v prodejně Hervis sports za pouhých 99 Kč. Těchto kousků tam bylo opravdu hodně, možná právě protože na první pohled nevypadají tak zajímavě. Jenže když si je oblečete na sebe, zjistíte, že zajímavé jsou.