Anděl mě drží za ruku, tak prosím bez hluku

29. srpna 2014 v 0:05 | Jana Čechová


Každý z nás si dokáže představit anděla jako takového, ale jen málo kdo ví, že skuteční andělé opravdu existují. A ten '' můj anděl'' mi pomohl znovu najít smysl svého života a naučil mě mít se ráda takovou, jaká doopravdy jsem! Ano, řeč je o Báře Munzarové se kterou každá chvíle strávená po jejím boku je v mých očích vnímána jako neuvěřitelně vzácná chvíle při které se můžu vnitřně zastavit a nemyslet na ty všední problémy, které mě jako člověka v běžném životě doprovázejí.Tento článek vznikl jako reakce na dotazy, které mi často chodějí. Někteří jedinci totiž žijí v domnění, že Báru '' žeru'' pro její slavnost, ale nikdo už neví, co za tím skutečně vězí. Vím, že člověk jako je Bára se ve svém životě s chválou setkává pořád a tudíž jí spousty věcí už ani nemůže zaskočit, ale právě jí patří obrovský DÍK. Když mi bylo 10 měsíců, lékaři mi diagnostikovali epilepsii. Jako malá holčička jsem to vlastně nevnímala, protože nic z toho, co se dělo mi v paměti neutkvělo, ale v pozdějším veku jsem cítila, že se liším od svých vstevníků a dost špatně jsem to snášela. S poznáním Báry, kterou jsem shodou okolností objevila v Ordinaci, kde hrála mámu svého epileptického syna Marka v podání Martina Holce jehož děj mi byl opravdu blízký, jsem už při prvním našem společném setkání zjistila, že mi dokázala předat neskutečné množství energie. S dalším a dalším setkáním jsem si jí začala vážit hlavně jako člověka, který dokáže vykouzlit i ze špatného dne den krásný. Jako člověka, kterého když vidím na jevišti jsem šťastná, ale ani tyto pocity štěstí se nemohou vyrovnat těm, které zažívám v její blízkosti. ,, I na věcech špatných si musíme najít něco pozitivního a to, když se naučíme hledat, bude nám báječně. '' Tyto její slova mi visí na nástěnce v mém pokoji a pomáhají mi vstát a jít dál i když kolikrát nevím kudy. Jsem pyšná na to, že jednou budu moci svým dětem říci, že jsem si svou pubertu neprožila tak, jako většina ostatních, ale na ženě, která mě díky tomu, jaká je naučila spousty věcem a já si jí za to moc vážím.
Ještě bych chtěla dodat, že právě její postava MUDr doktorky Pavly Barnové mi taktéž pomohla v mém soukromém životě, protože když jsem viděla, jak ona i Marek bojují, došlo mi, že i já nesmím tuto bitvu prohrát. A vyplatilo se! ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aduš Aduš | 29. srpna 2014 v 9:56 | Reagovat

Janičko, tak tenhle článek jsi napsala opravdu krásně chytil mě za srdíčko . A to co tu píšeš o vztahu k naší báječné Barušce mám to stejně jde z ní opravdová obrovská energie a pozitivnost a té úžasně pozitivní věty , které se Bára drží se držím i já nemám to totiž v životě úplně nejednoduší . Vždyť Ty víš . Děkuji Ti za tenhle u srdce beroucí krásný článek. Tvá Aduš.

2 Monča =)) Monča =)) | Web | 30. srpna 2014 v 12:46 | Reagovat

Krásný článek a příběh. Je moc dobře, že existují lidé jako je Bára a že si jí objevila a nezklamala tě.
Zrovna s Báry "Ordinačním" synem mám svojí úplně první fotku s někým známým. :)
Pravda, andělé existují, také mám toho svého andělíčka :)

3 muj-virtualni-svet muj-virtualni-svet | Web | 31. srpna 2014 v 15:56 | Reagovat

[1]: Kočičko, jsem moc ráda, že tě chytl za srdce, protože to bylo psané od srdce. A my jsme silný, náš anděl nás drží, takže všechno zvládneme! :-*

[2]: V životě nepotkáváme lidi náhodou. Naše cesty se protínají z nějakého důvodu.  :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama